TOM V: Státní politika vůči polské menšině na Těšínsku v letech 1945–1949

Státní politika vůči polské menšině na Těšínsku v letech 1945–1949 / editor Jiří Friedl ; [rejstříky a redakční spoluprace Ivo Baran, Marian Steffek ; grafická úprava a sazba Kazimierz Gajdzica ; recenzenti Mečslav Borak, Krzysztof Nowak]. – Praha : Historický ústav Akademie věd České republiky ; Český Těšín : Kongres Poláků v České republice. Dokumentační centrum, 2011. – 623 s. : il. ; 25 cm. – (Bibliotheca Tessinensis ; 5. Seria Bohemica ; 3)

Státní politika vůči polské menšině na Těšínsku v letech 1945–1949 (red. Jiří Friedl, Bibliotheca Tessinensis V, Series Bohemica 3, Praha–Český Těšín 2011) to obszerna edycja źródłowa obejmująca 623 strony, zawierająca wybór 175 dokumentów dotyczących polityki państwa czechosłowackiego wobec polskiej mniejszości narodowej na Zaolziu w pierwszych latach powojennych. Publikacja powstała w wyniku współpracy Instytutu Historii Czeskiej Akademii Nauk oraz Ośrodka Dokumentacyjnego Kongresu Polaków w Republice Czeskiej, a jej przygotowanie poprzedziły szeroko zakrojone kwerendy archiwalne w kilkunastu czeskich i polskich instytucjach. Tom stanowi uzupełnienie wcześniejszej edycji polskich szyfrogramów z lat 1945–1949, ukazując działania władz czechosłowackich w zakresie administracyjnej kontroli, asymilacji i ograniczania aktywności społecznej Polaków na Śląsku Cieszyńskim. Dokumenty, choć nie odsłaniają zupełnie nowych faktów, tworzą spójną narrację tematyczną, ukazującą mechanizmy państwowej polityki narodowościowej, w tym próby wynarodowienia, marginalizacji i kontroli środowisk polskich. Edycja została przygotowana zgodnie z zasadami krytyki tekstu, opatrzona przypisami rzeczowymi i technicznymi, a także indeksami i zestawieniami pomocniczymi. Na uwagę zasługuje staranna szata graficzna, zgodna ze standardami serii Bibliotheca Tessinensis.

*                    *
*

„Publikace Jiřího Friedla představuje velmi kvalitní edici dokumentů, které přinášejí nový pohled na politiku československého státu vůči polské menšině na Těšínsku v letech 1945–1949. Výběr dokumentů je pečlivě promyšlený, zahrnuje jak materiály ústředních orgánů, tak i regionálních institucí, a umožňuje sledovat vývoj postojů státní správy k polské komunitě v daném období. Edice tak přispívá nejen k poznání dějin Těšínska, ale i k širšímu pochopení poválečné národnostní politiky v Československu. […] Friedlova práce je příkladem pečlivého a systematického přístupu k ediční činnosti. Kniha je vybavena kvalitním poznámkovým aparátem, přehlednými rejstříky a doprovodnými materiály, které usnadňují orientaci v dokumentech a zvyšují jejich využitelnost pro odbornou veřejnost. Z hlediska metodického i obsahového lze publikaci považovat za velmi zdařilou a přínosnou.”

Jaroslav Jakubec (”Slovanský přehled”, 97: 2011, 2, s. 145-150)

*

„Edice „Státní politika vůči polské menšině na Těšínsku v letech 1945–1949“ je třetím svazkem vydavatelského počinu „Bibliotheca Tessinensis“ […] Hlavním cílem jejího vzniku se stalo dokumentografické zmapování poměrů mezi československými státními orgány a představiteli polské národnostní menšiny žijícími v Těšínském Slezsku […] Jedná se o nepostradatelnou pramennou základnu ke studiu této části Slezska […] Dokumenty obsahují velké množství informací k obecným otázkám postavení národnostních menšin v poválečné ČSR […] Mnoho podnětného zde nalezne každý historik či badatel v oboru poválečných česko-polských vztahů i vnitropolitického vývoje ČSR […] Výběr dokumentů má komplexní charakter […] Čerpá z fondů ústředních archivů, ale i z regionálních zasobů, zejména ze Zemského archivu v Opavě a Státního okresního archivu v Karviné […] Editor využil i dobový tisk […] Zpracování dokumentů proběhlo dle zásad pro editování moderních archivních pramenů […] Předkládaná edice představuje cenný příspěvek ke zkoumání československo-polských vztahů a stane se bezesporu hybným momentem k prohloubení vědeckého poznání v této nejen regionálně významné oblasti.”

Stanislav Polnar („Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis“, 5/2012, s. 261)

*

„Dabei handelt es sich um ein für die Forschung überaus nützliches Werk. Das Thema ist einerseits gerade aufgrund seiner zeitlichen und regionalen Begrenzung kompakt, die Dokumentenauswahl durchaus zu bewältigen. Andererseits weist es viele Bezüge zur allgemeinen Nachkriegsentwicklung der Tschechoslowakei auf und ist damit nicht nur für Spezialisten von Interesse. So haben neben Problemen, die für Těšín spezifisch sind, auch generelle Aspekte der tschechoslowakischen Nationalitätenpolitik und allgemeine Fragen der Siedlungspolitik Eingang in die Dokumentation gefunden. […] In den zeitgenössischen Quellen ist die Region Těšín gut dokumentiert. Das wird jeder bestätigen, der die Archivbestände aus der Nachkriegszeit kennt, doch sind die Dokumente in verschiedenen Fonds verstreut, manche schwer zu finden, andere mehrfach vorhanden. Daher ist die Inventur, die Friedl vorgenommen hat und die konzentrierte Herausgabe – auch wenn es sich um eine Auswahl handelt – sehr verdienstvoll. […] Dazu leistet die von Friedl vorgelegte Dokumentenedition eine hervorragende Grundlage.”

Tomáš Dvořák („Bohemia”, 53: 2013, s. 241–242)

*

„Die hier vorzustellende Edition einer Auswahl tschechoslowakischer Dokumente zur staatlichen Politik gegenüber der polnischen Minderheit im Teschener Schlesien ist eine wichtige Ergänzung seiner bisherigen Arbeiten. Sie präsentiert das Quellenmaterial, das gewissermaßen ein Spiegelbild der zuvor veröffentlichten Auswahl polnischer Urkunden zum Olsagebiet ist.[…] Im Gesamtergebnis ist der sorgfältig edierte Band – mit ausführlichem wissenschaftlichem Apparat, einer interessanten Einführung des Autors, einem Verzeichnis der Fachliteratur sowie sehr hilfreichen Namen- und Ortsregistern – ein gelungener Versuch, Hauptmerkmale der Politik der tschechoslowakischen Behörden gegenüber der polnischen Minderheit darzustellen. Er liefert auch vergleichendes Material zu Forschungen über andere Minderheiten und allgemein über die innere Lage der Tschechoslowakei in den ersten Jahren nach dem Zweiten Weltkrieg.”

Paweł Jaworski („Zeitschrift für Ostmitteleuropa-Forschung”, 63: 2014, 1, s. 141-143)